Malé-divy

---aneb jak se sny plní, když věříte---

Maldives - Huraa island - HONEYMOON 2016 - m+l - WEDDING

Poukaz na Maledivy byl jeden z nejkrásnějších svatebních darů, díky němuž máme nezapomenutelné zážitky, které nám nikdo nikdy nevezme. Nebyl to luxusní resort, po kterým dnešní společnost dychtivě touží, bylo to kouzelné místo se spoustou energie, oceánu, sluníčka, úsměvavých místních lidí a dechberoucí krajiny. To má pro mne hodnotu. Tyto dny pro nás znamenaly opravdový odpočinek. Představovala jsem si velmi detailně a velmi pestře, jak to na Maledivách vypadá, ve skutečnosti to bylo a určitě i nadále je, ještě krásnější. Byla jsem ohromena. A nejen já. Pouhý přílet na letiště do Male nás přesvědčil, že Maledivy si zalouženě říkají ráj na zemi.

Letěli jsme se společností Emirates s letuškou Klárkou, která letěla pro tentokrát jako pasažér s námi. Měli jsme úžasný servis, díky naší Klárce, která nám dělá radost, jsme obdrželi šampaňské a vynikající čokoládový dezert, jako přivítání novomanželů na palubě. V Dubaji jsme měli sraz s dalšími pasažéry naší mise na Maledivy. S Lůcou a Kubou jsme se hlasitě vítali v Emirátech a pokračovali společně do Male, jako správná čtyřka. Líbánky ve čtyřech jsou nejvíc. Na letišti v Male nás vítal Mustafa se svou rodinou, nabitý pozitivní energií z místních slunečních paprsků. Malý človíček, který má srdce na správném místě a našel v životě věc, která je pro něj jako stvořená. Dělá lidem radost a za tu radost sklízí nemalé ovoce.

První den byl nejvíce emotivní. Z letiště jsme jeli spolu s Mustafou na lokální ostrov Huraa, neposkvrněný resorty či miliony turisty. Po vypití lahodného osvěžujícího kokosu jako welcome drinku nám chlapci z Bangladéže, kteří se o nás celou dovolenou výborně starali, nabídli "Milk coffee" a vodu. My, ač jsme byli po cestě neskutečně unavení, jsme se vydali na bikiny beach, na pláž, kde jsme jsme se jako turisté mohli bez problémů koupat v bikinách. Pokud cestujete do muslimského světa, je třeba počítat i s takovouto, pro někoho, až nepříjemnou záležitostí. My jsme to brali jako fakt, který je třeba respektovat a po celou dovolenou jsme neměli potřebu to komentovat. Našli se ale tací, kteří místní vyznání a zásady nerespetovali a koupali se na local beach, na pláži, která byla 5 m od našeho apartmánu. Je to o lidech, o tom jak k místní víře budete přistupovat. Ale když člověk jede na lokální ostrov mezi domorodce, měl by dělat vše pro to, aby jim nenarušoval jejich svět. I když máte jako turista pocit, že si za to platíte.

Bikiny beach je romantická, poklidná pláž s bílým, čistým pískem, 5 minut chůze od guesthousu. Když ji poprvé spatříte, spadne vám brada úžasem. K pláži vede ulice, která je obklopena barevnými domečky, ve kterých žijí místní lidé. Malé dětičky hrající si na ulici, na vás mávají, volají, smějí se a zdraví. Jsou krásně oblečeni, Čistí, vyžehlení, upravení, nikdo by neřekl v jakých podmínkách tu žijí. Občas vás píchne u srdce, když vidíte, s jakým málem dokáží žít a i přesto mají úsměv na tváři. Jsem šťastná, že jsem měla možnost být na tomto místě. Obohatí vás to. Vážíte si toho, co máte. A v tu chvíli nechcete více. Bohužel navrácení do "našeho" světa, vám váš postoj zase trochu změní. Ano Maledivy a ostrov Huraa na nás měli úžasný vliv.

Po celou dobu dovolené jsme byli aktivní. Snažili jsme se si čas strávený na Maledivách úžit naplno. Mustafa svým hostům nabízí spoustu aktivit za velmi příjemný obnos. Šnorchlování na otevřeném ocenánu vycházelo 15 dolarů na osobu. Vyvezl nás mimo Huraa speedboatem a my jsme mohli objevovat krásy podvodního světa.

Jeden s nejsilnějších zážitků byl výlet do oceánu na želvy. Poprvé v životě jsem viděla mořskou želvu v takové blízkosti. Byla klidná, plavala mezi námi, každému věnovala pohled a dala si s námi i pár selfíček. Hodná holka. Po tom co nám věnovala úžasných pár minut svého života, si odplula do vodních hlubin a nás smetla vlna, nemalých rozměrů. Pravděpodobně to naše selfíčkování narušovalo jakousi přírodní rovinu.

Želvy a šnorchlování bylo za námi. Další maledivské dobrodružství před námi. Večerní výlet do resortu bylo příjemné odreagování. Ačkoliv se na Maledivách nepije, platí to pouze mezi domorodci na lokálních ostrovech, kde panuje silná prohibice. Při překročení bran resortu, alkohol teče proudem. A citíte se jako králové a královny.

I když je v resortu alkohol nabízen, míchat a nalévat ho smějí pouze cizinci. Při uhrazení částky 50 dolarů, můžete vypít drinků, kolik vaše hrdlo ráčí. Pravdou je, že kluci si to náramně užili a aspoň jsme pak nemuseli poslouchat " já bych si dal jedno", tolik typické pro české chlapce. Seděli jsme na otevřené terase, ovíval nás maledivský oceánský vítr a k tomu nám hrála příjemná živá hudba. Typické domečky byly osvětlené a romantika by se dal krájet. Resort je zážitek a nadšení, které ale rychle upadá. A tak jsme byli šťastni, že jsem takovýto večer plný smíchu a tance zažili, ale velmi rádi jsme se vrátili na lokální ostrov Huraa. A můžu říci, že jsme nemuseli litovat, že jsme zvolili takovouto variantu dovolené na Maledivách.

Mezi další nezapomenutelné zážitky patří návštěva hlavního města Malediv - Male. Ráno v 9:00 jsme vyrazili trajektem Ferry, jehož cesta po oceánu trvala 50 minut. Bavilo mě, jak jsme byli součástí místního světa. Trajektem jelo spousta domorodců a my byli jediní cizinci. V Male jsme pak potkali minimálně turistů. S kamarádkou Lůcou jsme si oblékly dlouhé šaty, i přesto jsme se častokrát nevyhnuly zvláštním až nepříjemným pohledům místních můžu. Při 50 stupních chodit po městě mezi úzkými uličkami, plýnými skůtry, aut, lidí, řevu, kol a bláznivých obchodníků, kteří vám trhají pomalu ruce, abyste právě u nich nakoupili suvenýry, bylo po pár hodinách unavující. Co nás nabilo energií byl místní trh s ovocem a zeleninou. Barevné, pestré, sladké, kyselé, šťavnaté ovoce bylo na každém rohu. Vše smíte ochutnat a všichni se na vás usmívají. Co nás opravdu zaujalo, byly zelené betelové listy, do kterých balili hřebíček spolu s citronovou pastou, a arekovými ořechy. Po vysvětlení od místního domorodce, jsme pochopili že je třeba to vzít do úst a žvýkat. Jak jsme to tak vše ochutnávali, Luky se i do tohoto pokrmu s nadšením pustil. Bohužel až poté zjistil, že po žvýkání se to nepolyká, ale vyplivne. Chuť byla velmi zvláštní, až dost odporná, bych řekla. Cestou zpátky jsme polehávali na střeše trajektu, úžívali si až nepřirozeně modré moře a báječnou oblohu bez jediného mráčku.

Během našeho pobývání na Maledivách jsme ostrůvek Huraa prošli křížem krážem a vždy bylo co oběvovat. Místní kavárna byla úžasná. Narazili jsme na ni náhodou při jedné večerní procházce. Je super, když existují místa, která nejsou turisticky přeplněná, a mezi taková místa ostrov Huraa určite patří. Večerní procházkou jsme většinou došli do ulice s obchůdky, kde se to suvenýry jen hemžilo. Do každého obchodu jsme se vždy vyzuli, abychom nenanosili písek. Když prší, půjčí vám i deštník. Až přestane, donesete ho zpět. Úžasní lidé, kteří velmi rádi smlouvají a vždy vám k nákupu něco přidají. Minimálně obrovský úsměv a přívlástek "my friend". Na ostrově se nachází nespočet obchůdku, které nabízejí nejen suvenýry, ale i jídlo, pití , ovoce, zeleninu. Najdete zde i kadeřnické a kosmetické služby, kterých bych se určitě nebála, jelikož muži chodí velmi hezky upraveni. Ženy bohužel hodnotit z tohoto hlediska nemohu, protože ve většině případů jim vlasy zakrývá typický hidžáb. Je ale důležité říci, že domorodci si potrpí na čistotu. Sprchují se několikrát denně a prádlo mají vždy svítivě bílé. Děti do školky nosí uniformy a jsou velmi upraveny. Oblečení mají opravdu pestré a barevné. S černými hábity, jsme se tu setkali jen velmi zřídka. Uprostřed ostrova se nachází hriště, na kterém se konali ve večerních hodinách několikrát týdne fotbalové zápasy. Přes den tu naopak měli děti ze školy například soutež v recitování. Nachází se zde nádherná školka a škola a můžete vidět, že děti jsou zde na prvním místě.

Jeden z dalších dní na maledivách jsem strávili na neobydleném ostrově Viligili. O kterém s zmíním detailněji v dalším článku, jelikož jsme zde s Lukym zažili naši "druhou" svatbu neboli potvrzení lásky. Celý den jsme měli otrov pro sebe a užili si tento den naplno. Nejen satba ale i celý tento ostrov byl rájem. Pláže vystřižené z časopisu, oáza klidu je proti tomuto ostrovu ještě hlasitá. Do guesthousu jsme přijeli ve večerních hodinách a ja jsem tka poprvé zažila cestu ve tmě po otevřeném oceánu. Občas ani sami mistní nevěděla, zda cesta kterou zvolili je ta správná a mnohokrát po cestě jsme zastavovali kvůli maé hloubce. V tento večer mně byla poprvé zima na Maldivách. Drkotaly nám zuby a my byli rádi, že jsme zase zpět a stojíme pevnýma nohama na zemi.

Abychom si tedy zažili "resortový" luxus na vlastní kůži, jeden den jsme "obětovali" výletu do resortu Club Med Kani, který se nacházel nedaleko ostrůvku Huraa. Resort Four season na ostrově Kuda Hurra pár metrů od ostrovu Huraa, jsme mohli navšítivt pouze pohledem z povzdálí, jelikož tento resort ani nedovoluje vstup pro "nehosty". Byli jsme rádi, že jsme se na něj mohli vůbec podívat:-D Clud Med Kani měl úžasně dlouou písčitou pláž, která byla podél celého ostrova Kanifinolhu, na kterém se tento resort nachází. Bylo fajn, že zrovna nebyla "maledivská" sezóna pro zbohtlíky a my si mohli užít vysedávání na lehátkách u bazénu a popíjení všemožných míchaných napojů a alespoň na chvíli si připadat jako milionar baby. Počet lidí v resortu byl vážně malý a tak jsme si v klidu prošli celý areál, přitom spatřily malé žraloky v oceánu nebo viděli typické domečky na vodě. Co mě zaujalo byl jakýsi přístroj na písek, který ho neustále nasával ze dna oceánu a dlouhou trubkou, která vedla na místní pláž, ho foukal. U stroje bylo několik malých místních můžičků, kteří opakovaně tahali trubku různým směrem, tak aby bylo písku stále dost. I u toho si uvědomíte, jaký tu exsituje kontrast. A co musí místní domorodci dělat za práci, aby hosté měli dostatečně širokou pláž, kde mohou vyvalovat svá syrově bílá těla a nasávat akohol za nekřesťaský peníz.

My s Lůcu jsme si užívaly bazén a moře, kluci si to jako pánové dávali ve "volejbale" s frendama z Ameriky a bůh ví odkud ještě. Trochu koktejlů do toho a sranda byla až do večera. Ještě bych měla zmínit místní kuchyni, ta byla jako pro krále a královnu a celé královstí k tomu. Jo přesně tolik toho bylo a ještě by se z toho najedla celá Afrika. Hosté si mohli vybírat i mezi jednotlivími zeměmi. Indická kuchyně, arabská, čínská, americká, japonská, italská, prostě a jednoduše tam byly všechny, no akorát českou jsme nenašli. Po vydatném obědě, který obsahoval nespočet chodů, jsme se rozhodli přemísti se, k fázi dezertní. To už bylo z mé strany trochu na prasáka, ale vafle se zmrzlinou a omáčkou z lesních plodů, tiramisu, karamelový cheesecake a zmrzlina, to jsme nemohli nechat bez povšimnutí. Po dezertové fázi jsme si dali fázi míchanou, aneb kdo stihne vypít více drinků před odjezem, jelikož pak nás dostihne tvrdá realita o vodě a rybě. Ono vás totiž na maledivské kuchyně nemůže nic zaskočit. protože v pondělí je ryba, ryba je taky v úterý ale i ve středu. Ve čtvrtek s velkým překvapením přistane zase ryba na talíři a v pátek kdy čekáte něco honosnějšího, slavnostnějšího třeba steak či řízek nebo tak něco, dostanete tak možná rybu, obalovanou. V sobotu se nad rybou už ani nepozastavuejte a v neděli, kdy už nemáte ani sílu to komentovat, dostanete rybu. Ryba na 7 způsobů je fajn, ale občas máte prostě chuť i na něco masitého. Jinak bylo ale všechno perfetkní. I ta kuchyň nakonec. Shodíte totiž přebytečná kila. Je pravdou, že se cítíte skvěle, kuchyň je totiž plná luštěnin, zeleniny a ryb!

Když necháme rybu rybou byla to úžasná dovolená, kdy jsme se cítila skvěle, odpočatě, sama sebou. 14 dní strávených po boku mého drahého byli nezapomenutelné i díky našim přátelům Lůce a Kubovi, se kterými jsme si užili den co den a doufám, že oni to měli stejně. Jak jsem řekla na začátku, dovolená ve čtyřech je nejvíc a nelitujeme toho, že jsme na líbánky jeli 2 páry. Kdo chce s námi jet na roční výročí nechť se hlásí:-) Jsme jednoznačně pro!